FACEBOOK:
NOVINKY A AKCE
18. Října 2022
Svatomartinské hody
Svatý Martin se blíží a s ním přilétá i naše, již tradiční, husa na pekáči. Svatomartinské hodování v Bonato restauraci bude probíhat od 11.11. do 13.11.2022.
3. Února 2022
Když panada tančí
Nové LiStOVáNí s Lukášem Hejlíkem a Pavlem Oubramem (Když panda tančí) proběhne dne 3.2.2022 od 16:30 v Bonato hotel.
30. Ledna 2022
Kurzy vaření
Připravujeme kurz vaření v neděli dne 30.1.2022 od 13 hodin na téma Italská pasta s našim šéfkuchařem Janem Vlčkem.
PROBĚHLÉ AKCE V BONÁTU:
KURZY VAŘENÍ V BONÁTU:
HISTORIE - BONATO HOTEL NÁCHOD
V místech, kde nyní stojí hotel Bonato byl od nepaměti rozsáhlý statek. Na kopci vévodila údajně staroslovanská tvrz, z které se postupně vytvořil statek č.1. Kdy k tomu došlo stále nevíme neboť místní kronika, založená v roce 1730, se ztratila. Číslování domů bylo zavedeno až od roku 1777. Kolem tvrze byly založeny dělením majetku pro děti hospodáře postupně dva nové statky, č. 2 a č.3 - blíže k lázním. Původní název místa byl uváděn jako Víska.
Ke statku patřily rozsáhlé polnosti vpravo od potoka a část lesa směrem k Dobrošovu. Prudký kopec, na kterém bylo možno sklízet pouze trávu byl nazýván Brabenečník. Lidé si to usnadnili a zkrátili na Brabák. Od něho vpravo začínal rozsáhlý komplex lesů v majetku města, nazývaný Montace.
Při sestavování rodokmenů obyvatel Bělovse bylo zjištěno, že původním majitelem statku č.2 byl v roce 1777 Václav Mykšíček. Krátce na to v roce 1780 statek již vlastnil Hejzlar. Rod pocházel původně ze Slezska, přistěhoval se na Babí a jeden z potomků Josef bydlel ve statku č.27 na Horním konci. Pro svého syna Antonína patrně koupil statek č.2. Zde se vystřídalo několik generací Hejzlarů, jinak význačných osobností. Jeden z nich Antonín, nar. 1826 vykonával funkci starosty a měl být Prusy při začátku války v roce 1866 zastřelen, protože nechtěl vyzradit postavení císařských vojsk. Jmenovaný měl syna Ladislava a ten syna Alberta. Ten se však přiženil do mlýna.
S vedením mlýna byla spojena řada povinností a aby statek neupadal, byl pronajímán nájemcům. Mezi ně patřil například Nýč, Kuřátko a další. Další potomek majitele Zdeněk Hejzlar dlouho nemlynařil, ani nesedlačil.
S nástupem komunistického režimu byl mlýn znárodněn a krátce na to bylo v Bělovsi vytvořeno Jednotné zemědělské družstvo. Vedení v uvedeném statku zřídilo kravín. Ten však v roce 1969 vyhořel a nebyl obnoven. Obytná část, která zůstala zachována, byla využívána pro ubytování, ale pro zchátralost objektu byla stržena.
Statek ležel poblíž tzv. "Březovské cesty", tedy od obce Březová (dříve na německém, nyní na polském území) přes Smrčinu, kolem lomu a lázní. Cestu využívali dělníci textilních závodů v Náchodě, chodící denně z Březové, České Čermné i Borové do práce. Přechod hranic byl tehdy tolerován. Ústním podáním se dochovalo, že v blízkém domě č.65, mimochodem kdysi patřící také jednomu z potomků Hejzlarů, byla v neurčeném čase dokonce pomocná celnice a také hospoda.
V roce 1938, kdy válečná hysterie vyvrcholila výstavbou obranných srubů, mobilizací a stavěním barikád, byla právě před tímto statkem na mostku přes potok také postavena barikáda. Očekávalo se totiž, že Němci při útoku na ČSR využijí všech přístupových cest. Ta také byla v uvedené době dobře udržovaná. Po dobu války byla ještě cesta používána i pro povozy. Pro tyto účely však Němci vystavovali zvláštní propustky. V roce 1945 připadlo území obce Březová Polsku, hranice byly uzavřeny a cesta byla využívána pouze pro potřeby Okresního lomu, zemědělců a lázní.